Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Výčet několika zajímavých desek z období květen a červen 2022 bude celkem pestrý a obsahuje tentokrát i českého zástupce. Z velké části půjdeme do drsnějších stylů, které ale proložíme i nějakou tou rockovou jemností. Začneme blackovou štvanicí Američanů TÓMARÚM, proložíme kontroverzními PURE REASON REVOLUTION, abychom se mrkli na aktuální desku českých death metalových HEAVING EARTH, následovat budou mnohotvární KARDASHEV s vokalistou širokého záběru, pak hrubý hardcore v podání Američanů VATICAN, dále technický deathmetal té nejvyšší kvality Francouzů EXOCRINE a na závěr návratový počin Wilsonových PORCUPINE TREE. Vynechávám alba pro které jsou tu recenze, např.
RAMMSTEIN - Zeit
KREATOR - Hate Über Alles
CAVE IN - Heavy Pendulum
Vyřazuji, a to včetně sekce "Jednou větou", legendu SADIST, jejichž album "Firescorched" je podle mě zklamání.
TÓMARÚM - Ash In Realms Of Stone Icons
PURE REASON REVOLUTION - Above Cirrus
HEAVING EARTH – Darkness of God
KARDASHEV - Liminal Rite
VATICAN - Ultra
EXOCRINE - The Hybrid Suns
PORCUPINE TREE - Closure/Continuation
TÓMARÚM - Ash In Realms Of Stone IconsAmerické duo TÓMARÚM si velmi zajímavým způsobem pohrává s tvrdou povětšinou black metalovou hudbou a bez zjevných skrupulí si tento styl ohýbá dle vlastních vizí. Daří se jim to dělat tak šikovně, že výsledný produkt působí velmi přesvědčivě. Rychlý základ v atmosférickém black metalu a ostrý často skřehotavý vokál tvoří kostru, nad kterou pak pánové skládají další vrstvy včetně progresivnějších vyhrávek a brutálně prchající riffování zjemňují táhlými kytarovými sóly nebo občasným melodickým vokálem. Ostré tempo někdy provzdušní lehké zabrnkání nebo jemná akustická až orchestrální pasáž (třeba "Introspection II"). Jinak je místy možná trochu monotónní jízda velmi intenzivní a působivá i díky povedené zvukové stránce. Přes divokou nahuštěnost a rychlost se skladby nepropadají do zvukové koule, ale vše je hezky čitelné ve svých nástrojových vrstvách. TÓMARÚM se podařil zajímavý paradox, kdy s využitím již poněkud zaprášených kulis stvořili velmi moderně a čerstvě znějící dílo.
Prosthetic Records / 6. května 2022
PURE REASON REVOLUTION - Above CirrusS PURE REASON REVOLUTION jsem měl dlouhá léta problém. Po příjemném rozjímavém debutu "The Dark Third" jsem jim na dalších deskách nějak nemohl přijít na chuť. Páté album "Above Cirrus" mi ale sedlo a je vlastně dost složité zjistit proč. Stále je to ten podivný řekněme alternativně progresivní rock, ve kterém si skupina hraje s formou víc než s obsahem a dostáváme tak často zvláštně zvukově deformované, ale citlivě vykreslené melodie. I hudebně celkem strohé pasáže jsou díky zajímavým aranžím a důmyslně budované atmosféře až neuvěřitelně poutavé, příkladně skladba "Scream Sideways", jež i přes výrazný podíl elektroniky vyznívá ve výsledku jako tradiční progrockový kousek. Melancholie a jistá pompa (někdo by mohl tvrdit až kýčovitost), která na předchozích albech působila poněkud nabubřele, zde naopak funguje. Nutno ale dodat, že funguje u mě a určitě se nedá zobecňovat, neboť hudba těchto Anglánů je z principu postavena čistě na náladách, tedy na subjektivních základech. Hudebně se totiž moc překvapivého neděje, protože skupina hodně opakuje osvědčené postupy z vlastní minulosti.
Inside Out Music / 6. května 2022
HEAVING EARTH – Darkness of GodJiž na svých prvních dvou albech předváděli Pražáci HEAVING EARTH výbornou death metalovou řezničinu. Dlouhé čekání na třetí album "Darkness of God" se nakonec vyplatilo a tahle parta přidala k již dříve přesvědčivému projevu a nesporným instrumentálním schopnostem ještě jeden důležitý prvek a to skladatelskou vyzrálost. Aniž by příliš ubrali z nasazení a energie, dostali svou hudbu kousek dál do progresivnější formy. Je to ale ta brutální forma, která posluchače nešetří, agresivní death metal plný výrazných riffů a snad až šílených postupů odkazujících k tomu nejlepšímu v daném stylu. Už jen skutečnost, že jsem si při poslechu alba v jedné chvíli vzpomněl na uznávané GORGUTS, dokresluje nezpochybnitelný fakt, že i v českých podmínkách vznikají díla, která mohou konkurovat celosvětově.
Lavadome Productions / 27. května 2022
KARDASHEV - Liminal RitePřed dvěma lety mě doslova okouzlilo EP "The Baring of Shadows" od do té doby pro mě neznámých KARDASHEV. Byla to příjemná směsice mnoha stylů s vokální nadstavbou, která je přinejmenším překvapivá svou rozmanitostí. Nejinak je tomu i na albu "Liminal Rite", pánové z Arizony zde rozvíjí svůj koncept bourající hranice, od blackových a death metalových končin plynule přechází k postmetalu a vše hezky se špetkou progresivního koření. A uvnitř často chorobně nahuštěných aranží se rozvíjí vzletné melodie, nad chvějivě pulzující i ladně plynoucí hudbou proudí často vrstvené vokály, které frontman Mark Garrett sází od black a death metalového řevu až po jemné melodické chóry. Fascinující rozsah kontrastních hlasových poloh. Svou pestrostí, rozsahem a i díky koncepčnosti alba, které vypráví příběh beznaděje stárnoucího muže, je album jakousi extrémní metalovou operou. Velmi podmanivé.
Metal Blade Records / 10. června 2022
VATICAN - UltraAmeričané VATICAN na svém druhém albu "Ultra" nabízí zajímavou formu povětšinou agresivní uřvané hudby někde na hranici chaotického hardcore a brutálního death metalu. Krátké úderné skladby posluchače nešetří, ale skupina se nebojí i odlehčit a zařadit melodičtější metalcore. Většinou však jejich hudba bloudí někde mezi inspiracemi CONVERGE a NORMA JEAN. VATICAN jsou ale výrazově bohatší a kromě zmíněného se objevují i prvky deathcoru nebo technothrashe. Skupina si dokáže hezky pohrávat s tempy, přechází z tepajících záseků do táhlých valivých pasáží a svůj ostrý projev osvěžují i až sludgecorovými vsuvkami. "Ultra" je živelná půlhodinka nezastavitelné štvanice, po které vrací do reality v první části nečekaně jemná závěrečná "Did You Ever Notice I Was Gone?" s ženským vokálem. Tahle skupina si zaslouží trochu pozornosti.
UNFD / 17. června 2022
EXOCRINE - The Hybrid SunsFrancouzi EXOCRINE na svém pátém albu jako by svůj technický death metal zkoušeli ještě přitvrdit. Je to hezky živočišné a dunivé, přesto tím hlavním prvkem je progresivní death napěchovaný různými doplňky a instrumentálními finesami. K brutálnímu výslednému dojmu napomáhá hutné zvukové balení a hlavně temně hrdelní vokál. Ven ze stereotypu pak naopak vyvádí melodické postupy, vzletná kytarová sóla a v neposlední řadě i občasný ženský vokál vytvářející pokus o jakési monumentální chóry, což nedopadá tak úplně dokonale. Nicméně se naštěstí jedná jen o ojedinělé vsuvky, které je nutno chápat jako potřebné doplnění jinak silově a drsně vedené hudby. Sama skupina totiž popisuje "The Hybrid Suns" jako koncepční album s důrazem na epičtější atmosféru a k tomu prostě i taková vybočení patří.
Unique Leader Records / 17. června 2022
PORCUPINE TREE - Closure/ContinuationKdyž už dojde na návrat takového jména jakým PORCUPINE TREE bezesporu jsou, pak se fanoušci většinou rozdělují na dva tábory, ty co čekají něco velkolepého a ti co si naopak příliš neslibují. Výsledek pak může zklamat jedny nebo naopak potěšit druhé. Každopádně tím Steven Wilson vstoupil na tenký led a nutno s úlevou konstatovat, že se pod ním neprolomil. I když, nějaké ty praskliny se přece jen objevují. Prvotně je třeba s povděkem kvitovat, že "Closure/Continuation" jsou PORCUPINE TREE, a to naštěstí příliš nedeformovaní Stevenovými počiny posledních let. Propracované, aranžérsky a zvukově prvotřídně ošetřené skladby přinášejí onu specifickou auru, která skupinu vydělovala z davu a nabízela pocit jedinečnosti. Forma tedy bez debat v pořádku. Otázka zůstává pouze nad obsahem, protože na druhou stranu, "Closure/Continuation" jsou bohužel PORCUPINE TREE jen takoví, jaké je již z minulosti známe. A čekání na nějakou překvapivou melodii, kterých kdysi přicházelo hodně, bývá na téhle desce dlouhé. Zvukově a instrumentálně barevná deska nakonec padá do šedi. Ale poslouchá se příjemně.
Music For Nations/Sony / 24. června 2022
UFOMAMMUT - Fenice (Neurot Recordings / 6. května 2022)
Těžký valivý stoner rock/metal tak jak jsme od téhle party zvyklí slýchat. Slušné, ale už to bylo i lepší.
IBARAKI - Rashomon (Nuclear Blast / 6. května 2022)
Projekt Matta Heafyho (TRIVIUM), který si přizval osobnosti jako Adam „Nergal“ Darski (BEHEMOTH), Ihsahn nebo Gerard Way z MY CHEMICAL ROMANCE. Trochu nesoudržné a nevyrovnané dílo s několika super skladbama.
MOTHER OF MILLIONS - Orbit (EP) (ViciSolum Productions / 6. května 2022)
Po třech výborných deskách tentokrát EP, opět citlivý a často melancholický prog, který Řekové trochu přichucují chvějivými elektronickými zvuky.
PINEAPPLE THIEF - Give It Back (Kscope / 13. května 2022)
Kompilace výběru skladeb nově nahraných s Gavinem Harrisonem je hezká procházka po tvorbě této britské alternativně progrockové skupiny.
EVERGREY – A Heartless Portrait (The Orphean Testament) (Napalm Records / 20. května)
Progmetal této zasloužilé skupiny už delší dobu přešlapuje na jednom místě, stále to je slušně poslouchatelné, nicméně nadšení jako kdysi s alby "Recreation Day" nebo "The Inner Circle" se už nedostavuje.
AWAKENING SUN - Heaven Is Whatever (Self-released / 20. května 2022)
Tihle Litevci předvádí velmi energický, melodický a přitom i drsný deathmetal s přesahy do metalcore. Pro mě cenný objev letošního roku.
INVOKER - Invoking The Evil (Rata Mutante Records / 1. června 2022)
Kolumbijské thrashové retro formátu DESTRUCTION mixnuté starou SEPULTUROU a KREATOR, které lidem jako já (pamětníkům) vyvolá příjemnou nostalgii.
SEVENTH WONDER - The Testament (Frontiers Records / 10. června 2022)
Příjemný progmetal ze Švédska, skupina pokračuje ve svém standardu z minulých desek.
WHITE WARD - False Light (Debemur Morti / 17. června 2022)
Extravagantní blackmetal se saxofonem a klavírem z Ukrajiny, hudba plná kontrastů, agrese stejně jako melancholické nálady.
DARKANE - Inhuman Spirits (Massacre Records / 24. června 2022)
Pokus o návrat jedné z uznávaných kapel severského melodického thrash/deathu funguje tak napůl. Ta šikovnost a energie tam je, ale chtělo by to něco víc.
FINAL LIGHT - Final Light (Red Creek Records / 24. června 2022)
FINAL LIGHT je mimo jiné Johannes Persson z CULT OF LUNA a je to velmi sugestivní temná směska sludgemetalu s darksynth industriálem.
#NovaAlba #Tómarúm #Pure Reason Revolution #Heaving Earth #Kardashev #Vatican #Exocrine #Porcupine Tree
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
